Fotografování - Úvod do fotografie a historie

Zpět na články

Fotografie - úvod a historie

 

Vítám všechny příznivce fotografie. Ať jste již profesionálem nebo zkušeným fotografem-amatérem nikdy neuškodí vrátit se na začátek a připomenout si některé základní znalosti. Pokud teprve s focením začínáte, tím spíše doporučuji přečíst si články na tomto webu, které jistě budou pro Vás přínosem. Vedle neocenitelných praktických rad je ovšem třeba se dozvědět něco málo i o teorii a některé zajímavosti se také mohou hodit například při nenucené konverzaci někde ve společnosti.

 

Fotografování, stejně jako malování či sochařství, patří mezi umění a pokud se chceme fotografii více věnovat a nejde nám jen o to, udělat pár fotek z rodinné oslavy, toto bychom měli mít neustále na paměti. Stejně jako malíře, kteří se specializují na akvarel, olejomalbu a další techniky, najdete i různé fotografy. Ať již používáte digitální nebo klasický fotoaparát či kompakt nebo zrcadlovku, všechny spojuje jedno jediné – mít ve své sbírce dokonalé fotografie.

 

Cílem fotografování je získat fotografii, ať již v digitální podobě uložené na příslušném médiu nebo jako klasickou fotku přechovávanou v krabici od bot. Fotografie není nic jiného než záznam světla, který odráží různé objekty na médium citlivé na světlo během určitého času. Zařízením pro pořízení fotografie je fotoaparát a médiem je fotografický film nebo čip a paměťová karta.

 

Slovo fotografie pochází z řečtiny. Vzniklo spojením slov fós (světlo) a grafis (štětec). V přeneseném smyslu jde tedy o kreslení světlem. Jako první termín fotografie použil 14. března 1839 John Herschel v britské Královské společnosti.

 

Při fotografování se dostávají na scénu některé důležité pojmy jako je zaostření, ohnisková vzdálenost, clona, rychlost uzávěrky (čas), citlivost média, atd. Všechna tato hlediska spolu souvisí, neboť mění množství světla, které dopadá na již zmíněné médium. Mnohé fotoaparáty mají v rámci automatických režimů již přednastavenou clonu  a čas. Blíže se ovšem budeme zabývat těmito aspekty v jiných článcích.

 

Historie fotografie

 

Podívejme se nyní do historie. Jak uchovat okamžik na delší dobu a kdykoli se k němu vrátit trápilo řadu lidí po staletí. Předchůdcem fotoaparátu byla tzv. camera obscura, využívaná již v 16. století, která promítala obrazy na plátno. Problém byl v tom, že pouze promítala objekty a takto zachycený obraz nebylo možné ustálit.

 

Za vynálezce fotografie je považován Joseph Niépce, který v roce 1826 zhotovil první snímek na cínovou destičku s petrolejovým olejem zachycující pohled z okna jeho pokoje. Vzhledem k tomu, že čas expozice byl příliš dlouhý (8 hodin), ukázal se tento postup jako lichý a Niépce začal spolu s Jacques Daguerrem pracovat na metodě využívající tmavnutí stříbra na světle. Tento proces zvaný daguerrotypie  dodnes využívá Polaroid.

 

Technologie fotografování se dále zdokonalovala, v roce 1884 vyrobil George Eastman první fotografický film, a díky americké firmě Kodak (v roce 1888 uvedla první filmový fotoaparát) se stalo fotografování masovou záležitostí.

 

První 35mm film, který se stal základem maloformátové fotografie se objevil spolu s fotoaparátem Leica v roce 1925.

 

Barevná fotografie přišla o něco později. Jako první popsal její princip James Clerk Maxwell v roce 1861 v Londýně a v roce 1888 F. E. Ives vyvolal tříbarevnou fotografii, na základě které pak A. Miethe vynalezl panchromatické zcitlivění pro reprodukci barevných tónů. Barevnou fotografií se také zabývali bratři Lumiérové, kteří roku 1906 položili základy barevné fotografii vynálezem prvního postupu na jejich vyvolávání, tzv. Autochrome, pomocí autochromových desek. Zhruba o třicet let později nezávisle na sobě vyvinuly firmy Kodak a Agfa technologie pro vyvolávání barevných filmů, tzv. Kodakchrome a Agfachrome, které se používají dodnes.

 

Firma Polaroid v roce 1963 přišla s metodou umožňující vytvářet barevné obrázky, které nepotřebovaly další zpracování, tzv. okamžitá fotografie.

 

První elektronický fotoaparát s názvem Mavica uvedla firma Sony v roce 1981, který využíval snímače typu CCD vynalezené G. Smithem a W. Boylem v roce 1969.  Nešlo ovšem ještě o digitální fotoaparát. Mavica fungovala na principu televizní kamery, která ukládala statické obrázky z kamery.

 

První digitální fotografie se objevila až v roce 1986, kdy Kodak sestrojil první 1,4 MPpixelový CCD senzor a v roce 1991 uvedl Kodak svůj DCS (Digital Camera System) 100 se senzorem o rozlišení 1,3 Mpixelu. Jako první komerčně šířený digitální fotoaparát se v roce 1994 objevil Apple QuickTake 100. Od poloviny 90. let se začaly digitální fotoaparáty více rozvíjet a na scéně se objevily další firmy jako Canon, Nikon, Sony, Minolta, Olympus, Fuji a další. Díky takto velké konkurenci se technologie stále zlepšovaly a cena klesala. Dnes je již digitální fotografie dostupná každému a po roce 2000 „digitály“ začaly vytlačovat běžné kinofilmové.

 

Fotografie splňuje očekávání milionů lidí, protože dokáže věrně zachycovat skutečnost a rovněž tento záznam uchovat po mnoho let. Díky tomu se těší neustálému a neutuchajícímu zájmu a našla své uplatnění téměř ve všech oblastech lidské činnosti. Běžně se setkáváme s fotografií v novinách, na internetu nebo v reklamě. Fotografii využívá i armáda, policie a další bezpečnostní složky. Poslední dobou se objevují jednoduché fotoaparáty v mobilních telefonech. Proto neváhejte a pusťte se do fotografování!

 

Autor: Stanislav Opluštil

Zpět na celý seriál

(1) Úvod do fotografie a historie | (2) Jak vybrat digitální fotoaparát | (3) Digitální fotoaparát a princip záznamu obrazu

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti (Google Analytics) soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.       Další informace